Jezdíme od 14,90 Kč za km

Právě se nacházíte:  Úvodní stránka Korespondence a legislativa

Bude v Česku 2. privatizace?

21.9.2006

Dne 1.prosince 1990 nabyl účinnosti zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a dne 1.ledna 1991 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky o veřejných dražbách při převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a o vstupném na tyto dražby, která byla prováděcím předpisem k výše uvedenému zákonu. Tím byla legislativně zahájena, v tehdy bolševickém Československu, tzv. malá privatizace.

Bude v Česku 2. privatizace?

Dne 1.prosince 1990 nabyl účinnosti zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a dne 1.ledna 1991 nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky o veřejných dražbách při převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a o vstupném na tyto dražby, která byla prováděcím předpisem k výše uvedenému zákonu. Tím byla legislativně zahájena, v tehdy bolševickém Československu, tzv. malá privatizace. Dále dne 1.dubna 1991 nabyl účinnosti zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, čímž byla legislativně zahájena, v tehdy bolševickém Československu, tzv. velká privatizace, nazývaná též kupónová privatizace. Výše zmíněné právní předpisy (a samozřejmě nejenom tyto) byly důležitým výsledkem tzv. sametové revoluce, která začala 17.listopadu 1989 v Praze na Národní třídě a zahájila proces debolševizace Československa. Přestože od začátku sametové revoluce uplynulo teprve 17 let, což je historicky „žádná“ doba, většina z nás se spíše zasměje při vzpomínce na to, že před 17-ti lety byl problém v „samoobsluze“ nakoupit základní potraviny. Jak veliký problém v té době to byl, naznačuje také §17 odst. 2 výše zmíněného zákona č. 427/1990 Sb., který ukládal povinnost zprivatizovaným prodejnám potravin pokračovat v prodeji základních potravin po dobu minimálně jednoho roku od privatizace prodejny. Katastrofální situace nebyla jen v oblasti zásobování potravinami, ale všude, neboť bolševik v Československu dokázal za 40 let bolševizmu od roku 1948 vybudovat „státní podniky“ ve všech oblastech „národního hospodářství“ a vedle Sovětského svazu a Německé demokratické republiky, kde byla situace obdobná, byla Československá socialistická republika jednou ze tří nejvyspělejších socialistických zemí na světě! Jedním ze základních principů sametové revoluce tedy bylo obnovení soukromého vlastnictví, neboť stát jako vlastník se nedokáže o své vlastnictví postarat a obnovení svobodného soukromého podnikání, neboť stát je špatným hospodářem a podnikatelem. Tento základní princip obnovy soukromého vlastnictví a svobodného soukromého podnikání byl jedinou možnou cestou k prosperitě Čechů a Slováků. V březnu 2006 předložila veřejnosti pražská organizace České strany sociálně demokratické program jistoty a prosperity pro Prahu v letech 2006 – 2010 s názvem „Most do budoucnosti“, v kterém si stanovila jako jeden z cílů: „k odstranění nežádoucích jevů v pražské taxislužbě prosadit zavedení městských taxi pod Dopravním podnikem hl.m. Prahy, a.s.“, tedy znovuzavedení státní taxislužby jako tomu bylo v bolševickém Československu. O soukromém podnikání se program zmiňoval pouze jednou větou v předposledním bodě. Na tento program jsem reagoval otevřeným dopisem, který jsem adresoval i Úřadu vlády ČR (viz. příloha ). Předpokládal jsem, že pražská ČSSD zkonstatuje, že co se týče „státní taxislužby“ jedná se o tiskovou chybu, která bude v programu vypuštěna, neboť se jedná samozřejmě o nesmysl? Nevím. Předmětný program mezitím doznal dalších změn (další pracovní názvy: „Čistá Praha“ a „Vám, Pražané, tobě naše město“), přičemž „jednou z nejvyšších programových volebních hodnot se stává podpora podnikatelů a jejich aktivit, zejména cestou partnerství soukromého a veřejného sektoru na konkrétních projektech“. Nejedná se o nic jiného než o likvidaci svobodného podnikatelského prostředí a v konečném důsledku o zestátnění (omezování možnosti podnikat státem, resp. obcí) soukromníků – podnikatelů, kteří budou v tomto případě buď „Prahou“ vybráni jako vyvolení (třeba za příslušný finanční obnos placený příslušné osobě nebo osobám) „podnikatelé“ k zajištění určité činnosti či službě nebo budou muset z trhu pryč. K realizaci takového programu, ale bude jistě nutné změnit některé klíčové zákony s působností v oblasti podnikání, a i na to samozřejmě poslední verze programu „Vám, Pražané, tobě naše město“ myslí v bodě 5.6: „ budeme účinně spolupracovat s poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k prosazení cílů investiční politiky Public private partnership, která umožní spolupráci se soukromým sektorem na investičních akcích.“ Konkrétně to znamená, přesvědčit poslance Parlamentu ČR přijmout takové zákony s působností v oblasti podnikání, které pokřiví nebo zničí svobodné podnikatelské prostředí. Je obtížné (a ne moc příjemné) srovnávat tzv. „bolševika“ před sametovou revolucí s některými současnými sociálními demokraty v Česku. Nicméně politický program pražských sociálních demokratů pro období 2006 – 2010 hodlá obecně řečeno vzít podnikatelům, resp. občanům, právo podnikání na svobodném trhu s rovnými podmínkami pro všechny, a ten nahradit vlastní „ekonomickou strukturou“ přímo řízenou politickou stranou či „mocensko-politickým seskupením“, a to buď ve formě neproduktivních státních podniků s nekonečnými dotacemi ze státních peněz či veřejných financí (především pro zajištění vysokých platů „řídících pracovníků“) a nebo jiných spřízněných subjektů s garantovaným postavením, a tím garantovaným ziskem na neexistujícím trhu, přičemž „řídící pracovníci“, členové dozorčích rad a představenstev těchto státních podniků a jiných spřízněných subjektů, jsou buď přímo členy oné politické strany či politického seskupení nebo osoby jim blízké. Zjednodušeně řečeno jde o to, vzít si pomocí politické moci od „druhých“ něco, co mi nepatří, což lze dělat pouze do té doby, dokud je kde brát a potom, potom tu máme zákony, které jsem zmiňoval na začátku a které jsou dodnes platné. A já jen doufám, že už nebudou muset být tyto nebo jim podobné nikdy v naší zemi použity k nápravě toho, co jsme „pokazili“ a zůstanou nám jen jakýmsi historicko-legislativním mementem nebo zdviženým prstem, který nás varuje před tím, co bude, když my všichni (a politici především) zapomeneme, co bylo a je důležité si chránit jako základní, ale ne samozřejmé principy a hodnoty, pro spokojený a svobodný život.

Jiří Kvasnička jednatel společnosti A A A radiotaxi s.r.o. se sídlem Wuchterlova 566/7, 160 00 Praha 6

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Česky | English

webdesign: NETservis s.r.o. © 2007-2009 A A A radiotaxi s.r.o., všechna práva vyhrazena   |   VOLEJTE 14014