AAA RADIOTAXI S.R.O.

PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA č. 111/1994 Sb., O SILNIČNÍ DOPRAVĚ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISU

18.5.2005

Senátní tisk č. 56/1 logicky správně vypouští v bodu 8. ustanovení § 21 odst. 11 písm. f), (který ukládal zpřístupnění „přepravních podmínek“ cestujícímu na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby), neboť právní úprava „přepravních podmínek“ zanikla společně se „starým §21a“ tohoto zákona. Nové navrhované znění tohoto zákona „přepravní podmínky“ pro taxislužbu nezná – nedefinuje. Přesto § 35 odst. 3 písm. f) nadále ukládá pokutu až do výše 750 000 Kč tomu dopravci, který nezajistí, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil „přepravní podmínky“, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti.

PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA č. 111/1994 Sb., O SILNIČNÍ DOPRAVĚ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISU

(Sněmovní tisk 559/3 včetně pozměňovacích návrhů Senátní tisk č. 56/1)

Připomínka 1: Senátní tisk č. 56/1 logicky správně vypouští v bodu 8. ustanovení § 21 odst. 11 písm. f), (který ukládal zpřístupnění „přepravních podmínek“ cestujícímu na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby), neboť právní úprava „přepravních podmínek“ zanikla společně se „starým §21a“ tohoto zákona. Nové navrhované znění tohoto zákona „přepravní podmínky“ pro taxislužbu nezná – nedefinuje. Přesto § 35 odst. 3 písm. f) nadále ukládá pokutu až do výše 750 000 Kč tomu dopravci, který nezajistí, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil „přepravní podmínky“, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti. Provozovatel taxislužby (s ohledem na možnost přepravy realizované na území více než jednoho dopravního obvodu) musí dodržovat řádově desítky „přepravních podmínek“, přičemž zákon neupravuje, jakým způsobem si má tyto „opatřit“. V případě, že provozovatel taxislužby podá žádosti o vydání desítek „přepravních podmínek“ všem dopravním úřadům v ČR, dopravní úřady „přepravní podmínky“ vydat nemusí, neboť tento správní úkon zákon neupravuje. Doporučuji: V případě vypuštění ustanovení § 21 odst. 11 písm. f) vypustit rovněž § 35 odst. 3 písm. f). Poznámka: V připomínkách k Sněmovnímu tisku 559/3 jsem navrhoval následující úpravu při zachování „přepravních podmínek“ pro taxislužbu a to jednotných pro celé území České republiky, neboť se domnívám, že tyto (např. přepravní podmínky pro taxislužbu vydávané dopravním úřadem hl.m. Prahy) významně zpřesňují vztah mezi řidičem taxislužby a zákazníkem a zajišťují ochranu oprávněných zájmů jak řidiče taxislužby, tak zákazníka: Zákonem zmocnit Ministerstvo dopravy pro vydání (vydávání) přepravních podmínek pro taxislužbu pro území celé České republiky vyhláškou Ministerstva dopravy a současně v § 35 odst. 3 písm. f) vypustit text: „ , které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti“. Připomínka 2: Doporučuji stejně tak jako v mých připomínkách k Sněmovnímu tisku 559/3 v zákoně současně používané pojmy „doklad o výši jízdného“ a „doklad o zaplacení jízdného“ a „doklad o zaplacení jízdného z tiskárny taxametru“ a „doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru“ sjednotit, zejména s ohledem na skutečnost vydávání tzv. „falešných“, např. ručně psaných stvrzenek, některými řidiči taxislužby, aby bylo zákonem jednoznačně bez jakékoli pochyby stanoveno, jaký doklad je povinen řidič taxislužby zákazníkovi vydat. Doporučuji např.: V první citaci pojmu uvést: „doklad o výši jízdného pořízený jako výstup z tiskárny taxametru, dále jen stvrzenka za taxi“. Připomínka 3: § 21 odst. 11 písm. b) § 21 odst. 13 písm. c) § 21a odst. 1 Stejně tak jako Sněmovní tisk 559/3 nadále nejednoznačně upravují případ, kdy např. řidič taxi naloží zákazníka na území hl.m. Prahy (zkouška řidiče taxi stanovena) a pojede s ním do Brna (zkouška řidiče taxi stanovena) a řidič má zkoušku „pouze“ pro hl.m. Prahu. § 21 odst. 11 písm. b) vyžaduje zkoušku řidiče taxi pouze pro nabízení přepravních služeb, tedy cestu Praha – Brno za daných podmínek umožňuje. Senátní tisk č. 56/1 zde „zapomněl“ doplnit: slova „hlavní město Praha a statutární města“ nahradit slovy „hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20000“. § 21 odst. 13 písm. c) vyžaduje zkoušku řidiče taxi při výkonu práce řidiče taxislužby (v § 21 odst. 2 máme definován výkon taxislužby, ale nevíme, co to je výkon práce řidiče taxislužby), tj. asi při nabízení, ale také při vykonávání přepravních služeb, tedy cestu Praha – Brno za daných podmínek neumožňuje. Zákazník musí vystoupit na hranici katastrálního území města Brna a „vzít si“ „brněnského“ taxikáře na zbývající cestu po Brně. § 21a odst. 1 stanoví zkoušku řidiče taxi jako podmínku pro výkon práce řidiče taxislužby, tedy pro nabízení i vykonávání přepravních služeb. Tedy cestu Praha – Brno za daných podmínek neumožňuje. Zákazník musí vystoupit na hranici katastrálního území města Brna a „vzít si“ „brněnského“ taxikáře na zbývající cestu po Brně. Doporučuji: § 21 odst. 13 písm. c) zní: „nabízení přepravních služeb řidičem taxislužby bez osvědčení obce o složení zkoušky dle § 21a odst. 1 na území obce, která v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku k nabízení přepravních služeb taxislužby na území obce“. §21a odst. 1 první věta zní: „hlavní město Praha, statutární města a další obce s počtem obyvatel nad 20000 mohou stanovit v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k nabízení přepravních služeb taxislužby řidičem taxislužby na území obce povinnost, prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky“. Zákazník tak může cestovat bez problémů a jakýchkoli omezení, např. z Prahy do kteréhokoli jiného místa v České republice, např. bez přestupování z taxi do taxi na hranici katastrálních území předmětných obcí, neboť nelze rozumně požadovat, aby řidiči taxislužby skládali zkoušky ve všech obcích, kde je tato zkouška stanovena. Současně nelze rozumně požadovat, aby zákazník v Praze „hledal“ „vhodného“ taxikáře pro cestu např. do Brna, který má zkoušku pro Prahu i Brno. Závěrem této připomínky dodávám, že od „vzniku“ tzv. zkoušek řidičů taxislužby poukazuji na nerovné podnikatelské podmínky vytvořené tím, že někteří řidiči taxislužby na území České republiky „musí znát“ právní předpisy upravující taxislužbu a jiní nikoli a ani tato novela tento problém neodstraňuje. Připomínka 4: Senátní tisk č.56/1 v bodu 15. uveden § 19a odst. 3, který ale v tomto zákoně neexistuje! V případě zapracování výše uvedených připomínek do novely předmětného zákona podporuji konečné přijetí Sněmovního tisku 559/3 včetně pozměňovacích návrhů Senátní tisk č. 56/1.

Jiří Kvasnička jednatel společnosti A A A radiotaxi s.r.o. Wuchterlova 566/7, 160 00 Praha 6

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému