AAA RADIOTAXI S.R.O.

Petice na záchranu podnikání v taxislužbě

1.1.1999

Podnikání v silniční dopravě a především v taxislužbě je ohroženo. Dosavadní neutěšený stav v tomto oboru zejména na území hl. m. Prahy příslušné orgány státní správy na všech stupních neřeší. ale snaží se jej zneužít ve svůj prospěch a na úkor právě svobody podnikání.

Poslanecká sněmovna Sněmovní 4 Praha 1 Vláda České republiky Nábř. E. Beneše 4 Praha 1 Senát Valdštejnské nám. 4 Praha 1 Ministerstvo dopravy a spojů Nábř. L. Svobody 12 Praha 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 Praha 1 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Joštova 8 Brno

Petice

na záchranu podnikání v taxislužbě

Podnikání v silniční dopravě a především v taxislužbě je ohroženo. Dosavadní neutěšený stav v tomto oboru zejména na území hl. m. Prahy příslušné orgány státní správy na všech stupních neřeší. ale snaží se jej zneužít ve svůj prospěch a na úkor právě svobody podnikání. Máme zájem na seriózním podnikání tak, jak nám to zaručuje čl. 26 Listiny základních práv a svobod a jsme srozuměni s tím, že zákon nám může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání. Ale zákonem nelze zcela popřít podstatu a smysl práva; které je nám ústavními dokumenty zaručováno. Takový zákon, kterým je ignorována podstata a smysl práva podnikat, byl pod zástěrkou řešení problému taxislužby přijat a nabyl účinnosti. Podle našeho názoru ale o žádné řešení problému taxislužby nejde a jít nemůže, protože touto úpravou jsou sledovány zcela jiné záměry. Tento zákon č. 304/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě spolu s vyhl. č. 48/1998 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, omezují samostatnost podnikatelů a připravují podmínky pro vytvoření bezkonkurenčního prostředí, kde nebude místo pro hospodářskou soutěž. Bude to prostředí podobné jednotnému státnímu podniku, řízenému z jednoho centra živnostenským úřadem za součinnosti dopravního úřadu. Budou tak vytvořeny všechny podmínky pro korupci, která bude zřejmě jediným prostředkem pro přístup k provozování taxislužby. V čem nebezpečí pro samostatné podnikání zejména spočívá ? Podle § 2 zák. č. 455/1991 Sb. v platném znění, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Jestliže ale podle § 27 odst. 3 tohoto zákona živnostenský úřad ve spolupráci s dopravním úřadem může libovolně stanovit podmínky pro podnikání a tyto kdykoliv z iniciativy a vůle úřadu změnit, pak se nejedná o stanovení rámce podnikání samostatných podnikatelů, ale o bezprostřední a přímé řízení činnosti. I když změna podmínek koncesní listiny je vydávána formálně správním rozhodnutím živnostenského úřadu, tyto podmínky jsou tvořeny, a to pro živnostenský úřad závazně (§ 52 odst. 1, § 53 odst. 2 živnostenského zákona), dopravním úřadem v rámci jeho stanoviska, které je upraveno v § 8 zák. o silniční dopravě. Ač právě zde je rozhodováno o právech a povinnostech podnikatele (k tomu srov. i znění tohoto ustanovení "...druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje..."), toto stanovisko podnikatel nedostane do ruky a nemá ani možnost ovlivnit jeho znění a případně se proti němu bránit, protože v rozporu s § 39 i s ust. § 1 a 3 zák. č. 71/1967 Sb. v platném znění, o správním řízení (správní řád) jej zavedená praxe nepovažuje za žádný správní akt, zejména ne za správní rozhodnutí. Od vydání živnostenského zákona živnostenské úřady (především v hl. m. Praze) zcela bezdůvodně a bez jakéhokoliv zdůvodnění v rozporu s obsahem žádostí o vydání koncesní listiny omezovaly platnost koncesních listin na dobu 2 let, ač vždy byla žádána na dobu neurčitou. Někteří z podnikatelů měli zájem především podnikat a ne se soudit o svá práva, takže raději opakovně žádali o vydání koncese a platili správní poplatek za její vydání, čímž projevovali živnostenským úřadům svoji loajalitu. Svojí podstatou jsou ovšem "staropodnikatelé", i když opakovaně znovu a znovu žádají o koncesi. Shora uvedená novela zákona o silniční dopravě ale s účinností od 1. dubna 1998 zavedla pro nové podnikatele, tedy žadatele o koncesi pro taxislužbu, odbornou způsobilost pro provozování této živnosti. Tuto způsobilost žadatel prokazuje zkouškou; kterou skládá před příslušným dopravním úřadem (§ 6 odst. 1, 2 zákona o silniční dopravě). Vrcholem ovšem je okolnost, že podle novelizovaného znění prováděcí vyhl. č. 187/1994 Sb. se zkouška skládá v českém jazyce formou písemného testu před zkušební komisí jmenovanou dopravním úřadem z řad jeho zaměstnanců (§ 7 odst. 2), přičemž se m. j. prověřují ve smyslu § 6.vyhlášky znalosti bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel, ceny, poplatky, daně a daňové řízení, pojištění, pracovněprávní vztahy, znalostí základů obchodně-právních vztahů atd. Toto zaměření zkoušek nelze považovat za prokazování odborné způsobilosti pro provozování taxislužby, ale lze je v kontextu stávající právní úpravy posuzovat jako kvalifikační zkoušky ve smyslu předpokladů k zastávání pracovních míst v podniku. Je nepochybné, že jsou prověřovány všeobecné znalosti podnikání. Pokud se těmto zkouškám nepodrobují všichni podnikatelé (srov. ust. čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), nelze ukládat jejich složení jen některým skupinám podnikatelů. Pokud tomu tak je, pak je z toho zřejmý zájem znemožnit předem vybraným podnikatelům přístup k podnikání na příslušném úseku, což se bezprostředně týká podnikatelů, kteří v důsledku postupu živnostenských úřadů jsou nuceni opakovaně žádat o koncesi. Způsob složení zkušební komise z pohledu zaměření zkoušek pak zjevně vytváří možnost zneužití těchto zkoušek pro korupci a obohacení zaměstnanců dopravního úřadu. Zákon č. 304/1997 Sb. nepočítá s tím, že by stávající podnikatelé v taxislužbě byli povinni dodatečně skládat zkoušky z odborné způsobilosti. Avšak do novelizovaného ust. § 8 zákona o silniční dopravě bylo doplněno ustanovení, že v rámci stanoviska dopravní úřady uvádějí, zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost. Máme již poznatky o tom, že z ústředních orgánů státní správy šel v souvislosti s tímto ustanovením nezákonný metodický pokyn, že tohoto dovětku lze využít ke změně koncesních listin podnikatelů v taxislužbě v tom smyslu, že prokázání odborné způsobilosti bude stanoveno jako další podmínka provozování živnosti ve smyslu § 27 odst. 3 živnostenského zákona (srov. ust. § 53 odst. 1 živnostenského zákona). Tím celá úprava podnikání v taxislužbě dostává nový rozměr - jsou vytvořeny podmínky jednak pro likvidaci současných podnikatelů, kteří nejsou žádoucí proto, že chtějí skutečně podnikat a nikoli být řízeni a posuzováni v rámci vytvořeného bezkonkurenčního prostředí, a jednak pro vstup předem připravených "lukrativních" subjektů na takto uvolněná místa. K tomu dále přistupuje i úprava podmínek provozování taxislužby v ust. § 21 zák. č. 304/1997 Sb., který je konstruován tak, že podnikate) je povinen zajistit, ač nepřítomen, aby řidič při jízdách používal taxametr a např.v konkrétním jednání se zákazníkem mu vydal doklad o zaplacení jízdného, případně aby zajistil, že ve vozidle na viditelném místě bude umístěn průkaz o způsobilosti řidiče atd. Nesplní-li řidič tyto povinnosti, případně bude-li průkaz z vozidla ukraden, pak podle § 35 tohoto zákona bude podnikateli pro nedodržení podmínek pro provozování taxislužby uložena pokuta v novelizované výši až 1.000.000,- Kč. Tato pokuta je pak (stejně jako pokuta ukládaná podle živnostenského zákona) nepromlčitelná, bylo-li správní řízení zahájeno ve lhůtách dle § 36 zákona o silniční dopravě, což činí z podnikatele horšího zločince než je např. vrah. Navíc praxe orgánů vykonávajících státní správu v hl. m. Praze směřuje k tomu, že čím delší doba uplyne od prvního projednání těchto deliktů, tím blíže k horní hranici zákonné sazby se pohybuje výše uložené pokuty. Z toho je zřejmé, že ukládáním pokut se neřeší problematika zajištění dodržování zákona o silniční dopravě, ale jednak problémy příjmové stránky státního a obecních rozpočtů a jednak samozřejmě likvidace vybraných podnikatelů. Abychom zabránili takovému zániku podnikání v silniční dopravě a speciálně v taxislužbě, žádáme, 1. aby se na podnikatele v taxislužbě, kterým nebyla v zákonné lhůtě transformována koncese na dobu neurčitou, hledělo jako na ty, kterým transformována byla, tedy aby nebyli nuceni ve smyslu zákona č. 30411997 Sb. vykonat zkoušky z odborné způsobilosti, 2. aby bylo zajištěno, že zkoušky z odborné způsobilosti podnikatelů (i nově zavedené zkoušky řidičů) se obsahově vztahovaly skutečně pouze k taxislužbě a nikoli k dalším otázkám podnikání, 3. aby byla zajištěna objektivita a nezávislost zkušebních komisí místo toho, aby byla jmenována z řad zaměstnanců dopravního úřadu, 4. aby se přistoupilo ke koncepčnímu řešení problému taxislužby ve skutečné součinnosti s představiteli podnikatelů v taxislužbě a aby se s okamžitou platností upustilo od řešení problémů příjmové stránky státního a obecních~ rozpočtů ukládáním pokut podnikatelům za samostatná protiprávní jednání jejich zaměstnanců.

Jiří Kvasnička jednatel

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému