AAA RADIOTAXI S.R.O.

Podnět k nápravě nesprávné vyhlášky hl. m.Prahy o ověřování znalostí řidičů

5.9.1998

Usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 40/31 ze dne 9. července 1998 byla v samostatné působnosti přijata vyhláška o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl. m. Prahy. Tato vyhláška po formální stránce překračuje meze stanovené jí zákonem, a to ust. § 21 odst. 7 zák č. 111/1994 Sb. v platném znění, o silniční dopravě a dalšími. Současně po věcné stránce je projevem diktátu obce vůči podnikatelům, který sleduje zcela jiné zájmy než je zájem na řádném fungování taxislužby, provozované nezávislými podnikateli.

Vláda České republiky Nábř. E. Beneše 4 Praha 1 Ministerstvo dopravy a spojů Nábř. L. Svobody 12 , Praha 1 Věc : Podnět k nápravě nesprávné vyhlášky hl. m.Prahy o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl. m. Prahy Příl. : Příloha č. 1 k usnesení ZHMP č. 40/31 ze dne 9.7.1998, okruh zkušebních otázek Usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 40/31 ze dne 9. července 1998 byla v samostatné působnosti přijata vyhláška o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hl. m. Prahy. Tato vyhláška po formální stránce překračuje meze stanovené jí zákonem, a to ust. § 21 odst. 7 zák č. 111/1994 Sb. v platném znění, o silniční dopravě a dalšími. Současně po věcné stránce je projevem diktátu obce vůči podnikatelům, který sleduje zcela jiné zájmy než je zájem na řádném fungování taxislužby, provozované nezávislými podnikateli. Potvrzuje tak, včetně vydaných návazných dokumentů, pravdivost a nutnost a nutnost Petice na záchranu podnikání v taxislužbě: Právním základem vydání vyhlášky je ust. § 21 odst. 7 a § 41 odst. 2 shora citovaného zákona. Podle § 21 odst. 7 zákona obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku provozování taxislužby na území obce prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxametru řidiči taxislužby a způsob ověřování těchto znalostí. Zavedení prokázání znalostí jako podmínky provozování taxislužby je obsahem ustanovení čl. 1 odst. 1 vyhlášky. Avšak již odst. 2 téhož ustanovení je nejasné a nesrozumitelné, zejména pak v kontextu s dalším obsahem vyhlášky. Především máme za to, že určení subjektu, který provádí zkoušky, je určením správní působnosti, takže pochybujeme, že lze zakotvit v tomto směru možnost budoucího zmocnění dosud nekonkrétní osoby nikoliv orgánu). Rovněž v této souvislosti, připustili-li bychom zmíněnou možnost, postrádáme konkretizaci úpravy tohoto pověření, tedy který orgán obce by tak měl učinit a jakým způsobem by o tomto zmocnění měli být vyrozuměni uchazeči o přezkoušení. Podle našeho názoru z dikce zákona plyne, že tímto subjektem může být výlučně obec a že ta ve vyhlášce má určit, který její orgán povede tuto agendu. Pokud by tomu tak nebylo, pak se naskýtá otázka, jaký charakter by poté měla zkouška a zejména pak doklad o jejím vykonání. Z ust. § 21 odst. 4 předmětného zákona ale plyne, že se jedná o osvědčení obce, tedy o správní akt, podléhající režimu ust. § 3 odst. 1 až 4 zák. č. 71/1967 Sb. v platném znění, o správním řízení (správní řád), jak to vyplývá z ust. § 3 odst. 5 tohoto procesního zákona. Z toho též plyne, že odst. 3 ust. čl. 1 vyhlášky je nezákonný, nehledě na to, že je přinejmenším prapodivné, když vyhláška obce vylučuje působnost zákona (srov. ust. čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR). Dále je z předmětného zákonného ustanovení nepochybné, že osvědčení musí vydávat hl. m. Praha, tedy její orgán, který musí být určen vyhláškou obce a který musí být konstituován podle příslušných ustanovení zákona o obcích. Máme tedy za to, že i s přihlédnutím k zájmům obce, by zkoušky měl provádět ten orgán, který bude vydávat osvědčení. Ust. čl. 5 odst. 13 je pak s tímto v rozporu, nebot' zde není uveden orgán, který jménem hl. m. Prahy osvědčení vydává (způsob podepisování samozřejmě určuje příslušný jednací řád, případně zákon). Zcela nad rámec zákonného zmocnění je stanovení doby platnosti osvědčení. Zákon o silniční dopravě hovoří pouze o osvědčení, ovšem nikterak neomezuje dobu jeho platnosti, přičemž stanovení tohoto omezení již nelze subsumovat do "ověřování znalostí. Možnost vydávat časově omezená osvědčení pak nedává ani správní řád. Stanovení doby platnosti osvědčení tedy nemohlo být obsahem předmětné vyhlášky, a to ani v ust. čl. 7 ani v čl. 8. Po věcné stránce máme řadu důvodů se domnívat, že vyhláška nesleduje zabezpečení co nejlepšího výkonu taxislužby, ale že je nástrojem likvidace stávajících podnikatelů v tomto oboru. Jejím zjevným cílem je především znemožnit výkon povolání řidičům, kteří jsou zaměstnáni u těchto podnikatelů tak, aby podnikatelé byli nuceni pro nedostatek řidičů ukončit činnost a uvolnili tak prostor pro vybrané "platící" taxislužby. Plyne to z následujících skutečností Především řidiči se podle vyhlášky nepřihlašují na konkrétní termín zkoušky, ale ten je jim direktivně určován. Nikde není lhůta pro pozvání na zkoušku stanovena tak, že by její počátek počínal od doručení pozvánky. Takto může být řidič pozván na zkoušku kdykoliv bez ohledu na lhůtu dle vyhlášky, čímž je vytvořen nikoli nepodstatný stresový faktor, ovlivňující negativně jak možnost řádné přípravy tak i šanci uspět při zkoušce. Stanovený obsah zkoušek v čl. 5 odst. 1 vyhlášky odpovídá zákonnému zmocnění. Ovšem již marginální odkaz č. 2" upřesňující právní předpisy upravující taxislužbu a ochranu spotřebitele, toto zákonné zmocnění překračuje a návazně vydaný materiál "Okruh zkušebních otázek lze považovat za pohrdání zákonem a ústavností. Zařazení · živnostenského zákona, vyjma ustanovení upravující povinnosti podnikatele a dalších osob při podnikání, · občanského zákoníku v rozsahu celé úpravy odpovědnosti za škodu včetně její náhrady a pojištění odpovědnosti za škodu, · obchodního zákoníku, · zákona o metrologii a její prováděcí vyhlášky, · zákona o cenách a jeho prováděcí vyhlášky, vyjma sjednávání cen a cenové regulace v rozsahu úpravy v zákoně, · zákona o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky, · vyhlášky o řidičských průkazech a vyhlášky o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel je zjevně nad rámec ust. § 21 odst. 7 zákona o silniční dopravě, přičemž v pos4edních bodech jde o duplicitu s povinným přezkušováním na úseku bezpečnosti práce. Na druhé straně musíme konstatovat, že z hlediska potřebnosti pro práci řidiče taxi hl. m. Praha ne zcela vhodně ignorovala ustanovení občanského zákoníku o uzavírání smluv, o jejich závaznosti apod. I tato okolnost dokládá, že rozsah a obsah požadovaných znalostí má minimálně co společného s výkonem funkce řidiče jakožto zaměstnance v pracovním poměru. Záměrem obce stanovením takovýchto požadavků v deklarovaném rozsahu tedy nemůže být zájem na osvojení těchto znalostí řidiči a jejich uvedení do praxe za účelem zlepšení stavu výkonu tohoto povolání, ale jedině eliminace. Eliminační a nikoliv kvalifikační záměry potvrzuje i zákaz používání pomůcek při zkoušce, neboť takto je kladen důraz na bezduché memorování a reprodukci značného počtu údajů bez jakékoliv transformace vědomostí do praktických dovedností řidiče. Řidiči se ale většinou stali tito občané proto, že svými m.j. paměťovými schopnostmi nestačili na studium škol, které by je kvalifikovalo na jinou práci. Přijetím vyhlášky v tomto znění je po nich žádáno pod sankcí ztráty zaměstnání, aby se se svými schopnostmi studovat dostali na úroveň alespoň úplného všeobecného vzdělání, ne-li ještě výše. Podle našeho názoru by zejména při místopisné zkoušce mělo jít o to, aby řidič na základě zadání při použití svých pomůcek (které má obvykle v autě) prokázal schopnost sestavit nejkratší případně časově optimální trasu jízdy, jak je to běžné ve vyspělých státech světa. 2. Dosavadní závěry o přístupu hl. m. Prahy k problematice prokazuje i úprava ověřování znalostí obsluhy taxametru. Tato úprava je natolik kusá, že ze strany zkoušejících snadno může dojít k záměrnému ovlivnění výsledku celých zkoušek. Úprava totiž nerespektuje skutečnost, že v současné době jsou schváleny čtyři typy taxametrů, přičemž každý má jiný způsob ovládání... Přihlédne-li se k rozsahu požadovaných vědomostí v každém předmětu a k tomu, že při ústních zkouškách z každého předmětu je ukládána toliko jedna otázka, je dána značně vysoká míra pravděpodobnosti neúspěchu. Tato okolnost je ještě násobena tím, že zodpovězení (stejně jako provedení stanoveného úkolu v praktické části zkoušky) hodnotí samostatně každý člen komise, přičemž každé toto individuální hodnocení každého výkonu uchazeče v předmětu musí být alespoň ~uspokojivé, jinak uchazeč neprospěl. Přitom ve vyhlášce zcela chybí vyjádření celé stupnice hodnocení výsledků, takže není zřejmé, zda uspokojivé je více nebo méně než např. dostatečné apod. Pak je nepochybné, že vyhláška neposkytuje ani podnikatelům ani řidičům žádné záruky. Pokud by snad někdo poukázal na možnost podat proti průběhu zkoušek námitky, pak si lze povšimnout, že · o námitkách rozhoduje Pověřená osoba (k tomu viz výše), přičemž není upraveno, , co se rozumí pod pojmem "průběh zkoušky", "výsledek zkoušky" a co pod pojmem jeho oznámení včetně toho, jakou formu oznámení má mít, · stejně chybí i úprava, jaký je vztah mezi formou oznámení výsledku zkoušky a osvědčením, jakým způsobem Pověřená osoba může rozhodnout o námitkách a jaký vliv takové rozhodnutí má na výsledek zkoušky a eventuálně na vydané osvědčení, jakou formu a náležitosti rozhodnutí o námitkách bude mít, jaký je postup při ne činnosti Pověřené osoby při rozhodování ó námitkách eventuálně jaké tato nečinnost má důsledky pro posuzování způsobilosti řidiče atd. Zjevně eliminační charakter má i ust. čl. 6 vyhlášky, který stanoví lhůty pro podání přihlášek k opravným zkouškám. Stačí si uvědomit, že s ohledem na ust. § 40a odst. 2 zákona o silniční dopravě lze 2x vyhodit od zkoušek řidiče nepohodlných podnikatelů (přehledy zaměstnanců musí být odevzdány dopravnímu úřadu) a ten může skončit s podnikáním, ač k tomu jinak nemá žádný důvod. V kontextu s uvedenými skutečnostmi se nabízí otázka, zda není od věci se domnívat, že záměrem hl. m. Prahy je i to, že při zkouškách neúspěšní řidiči, kteří takto přijdou o práci, protože nebudou splňovat předpoklady pro výkon funkce, se stanou černými taxikáři, kteří budou hl. m. Prahu pravidelně dotovat pokutami ve smyslu ust. § 63a odst. 3 živnostenského zákona... Máme za to, že vydáním pi`edmětné vyhlášky hl. m. Praha provedla další útok proti podnikání v Praze. V každém případě se jedná o počin, kterým město opětovně projevuje svoji zjevnou neúctu k právu a k ústavnosti, kterým ignoruje základní práva a svobody občanů a zřejmě se hodlá majetkově podílet na .protiprávní činnosti lidí, kterou vyvolalo. Je zřejmé, že tímto způsobem se jen ztěží v tomto prostoru vytvoří alespoň přijatelné podnikatelské prostředí a že bude možno odstartovat hospodářský růst. Máme za to, že ze všech uvedených důvodů je zcela na místě, použít ust. § 28 odst. 1 zák. č. 418/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, hlavním městě Praze, podle kterého odporuje-li obecně závazná vyhláška nebo jiné opatření zastupitelstva vydané v samostatné působnosti zákonu, pozastaví vláda její výkon. Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo, předloží vláda do 30 dnů od pozastavení věc Ústavnímu soudu. Sistací předmětné vyhlášky nepochybně budou vytvořeny podmínky pro to, aby byla zahájena jednání ve smyslu skutečného řešení problematiky taxislužby a podnikání v silniční dopravě vůbec. Byli bychom velice rádi, pokud by všechny zúčastněné strany ustoupily od doposud praktikovaného a zjevně neúčinného systému nesmiřitelného boje proti sobě a ve vzájemných vztazích realizovaly postoj spolupráce a všestranné výhodnosti. Pouze při takovém posunu paradigmatu je podle našeho názoru možné postoupit dopředu. Současný stav to jen potvrzuje. S pozdravem

Jiří Kvasnička jednatel AAA radiotaxi, s. r. o.

Příloha č:1 k usnesení ZHMP č. 40/31 ze dne 9. 7.1998 Vyhláška hlavního města Prahy o ověřování znalostí řidičů taxislužby na území hlavního města Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy se usneslo dne 25.6.1998 vydat podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona ČNR č. 367119g0 Sb., o obcích (obecní zřízení) a v souladu s ustanovením § 41 odst: 2 zákona č.~ 11111994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb. tuto obecně závaznou vyhlášku: Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Podmínkou provozování taxislužby na území hlavního města Prahy je prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxametru řidiči taxislužby. 2. Znalosti podle odstavce 1 se ověřují zkouškou řidiče taxislužby (dále jen "zkouška"), kterou provádí hlavní město Praha nebo jím pověřená osoba (dále jen "pověřená osoba" ). 3. Na postup upravený touto vyhláškou se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Čl. 2 Přihlášky ke zkoušce Přihlášky se podávají písemně u pověřené osoby. V přihlášce uvede žadatel svoje jméno a příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště a přihlášku vlastnoručně podepíše. : Čl. 3. Vyhlašování zkoušek 1. Na jednotlivé termíny přihlášek. Ke zkouškám nejpozději však 10 dnů zkoušky. zkoušek budou žadatelé zařazováni v pořadí dle podání budou pozváni písemně do 15 dnů od podání přihlášky, před jejich konáním s uvedením termínu a místa konání 2. V případě, že se žadatel nezúčastni zkoušky, na níž byl pozván, může podat novou přihlášku. ke zkoušce. 3. Termíny zkoušek se vyhlašují na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy. Čl. 4 Zkušební komise 1. Zkušební komise je tříčlenná, přičemž alespoň jeden člen komise musí být zaměstnancem dopravního úřadu a alespoň jeden člen komise musí být zaměstnancem živnostenského úřadu. Předsedou komise je vždy zaměstnanec dopravního úřadu nebo živnostenského úřadu hlavního města Prahy. Komise může k provádění zkoušek přizvat da4ší osoby s hlasem poradním, jejichž odbornost přímo souvisí s předmětem zkoušky. 2. Členy zkušební komise a jejího předsedu jmenuje pověřená osoba. 3. Všichni členové zkušební komise a přizvané osoby jsou vázáni mlčenlivostí v záležitostech týkajících se zkoušek a jejich,hodnoceni. _ Čl. 5 Provádění zkoušek 1. Zkoušku může konat osoba, která je k jejímu vykonání na základě přihlášky písemně pozvána a prokázala svoji totožnosti (dále jen uchazeč"). 2. Obsahem zkoušky je prokázání znalostí a) místopisu území hlavního města Prahy, b) ustanovení právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele2) , c) obsluhy taxametru. 3. Zkouška se skládá před zkušební komisí formou písemného testu, ústního přezkoušení a ověření praktických znalostí. Zkouška je neveřejná. U zkoušky mohou být přítomni pouze uchazeči, členové zkušební komise á přizvané osoby. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáni (živnostenský zákon), ve zněni pozdějších předpisů, zákon č. 63411992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. t t 111994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích; vyhláška č: 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 580l1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. ve znění pozdějších předpisů 4, V průběhu zkoušky nesmějí uchazeči využívat cizí pomoci, používat pomůcky a podklady, pomáhat jiným uchazečům a jakýmkoliv způsobem narušovat průběh zkoušky. Porušení uvedených ustanovení je důvodem k vyloučení uchazeče od zkoušky. 5. Otázky ke zkoušce připravuje a sestavuje zkušební komise. 6. Otázky písemného testu jsou členěny na předměty místopis území hlavního města Prahy a ustanovení právních předpisů. Písemný test obsahuje po deseti otázkách z obou předmětů. Vyplněné testy odevzdají uchazeči nejpozději za 45 mínut od zahájení písemné části zkoušky. Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením zkušebních otázek jednotlivých předmětů. Uchazeč v písemném testu prospěl, jestliže dosáhl nejméně 80% dosažitelného bodového hodnocení z každého předmětu. 7. Ústní a praktickou část zkoušky může konat pouze uchazeč, který prospěl v písemném testu. 8. Otázky k ústní části zkoušky jsou připrav~y z předmětů místopis území hlavního města Prahy a ustanovení právních předpisů. Uchazeč obdrží z každého předmětu jednu otázku. Uchazeč v ústní části prospěl, jestliže jeho odpovědi byly hodnoceny alespoň jako uspokojivé všemi členy komise. 9. V praktické části zkoušky se ověřuje znalost obsluhy taxametru. Uchazeč musí provést jeden stanovený úkon obsluhy taxametru. Uchazeč v praktické části prospěl. pokud bylo provedení stanoveného úkonu hodnoceno alespoň jako uspokojivé všemi členy komise. 10. Uchazeč u zkoušky prospěl; jestliže prospěl v písemném testu, v ústní části zkoušky a v praktické části zkoušky. 11. 0 průběhu zkoušky vyhotoví zkušební komise protokol podepsaný všemi jejími členy. Protokol obsahuje datum a místo konání zkoušky; složení zkušební komise, seznam pozvaných a přítomných uchazečů, odevzdané písemné testy včetně jejich bodového ohodnocení, otázky položené v ústní části a úkony zadané v praktické části zkoušky a jejich hodnocení. 12. Námitky proti průběhu zkoušky může uchazeč uplatnit u pověřené osoby do 3 pracovních dnů od data, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky. Pověřená osoba rozhodne o námitkách ve lhůtě 30 dnů od jejich uplatnění. 13. Uchazeči, který zkoušku úspěšně vykonal, vydá hlavní ,město Praha osvědčení o složení zkoušky (dále jen "osvědčení"). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení a rodné číslo uchazeče. datum úspěšného vykonání zkoušky a dobu platnosti osvědčení Osvědčení podepisuje předseda a nejméně jeden další člen zkušební komise. čl. s . Opravné zkoušky 1. V případě, že uchazeč u zkoušky neprospěl, může podat přihlášku k opravné zkoušce nejdříve za 6 měsíců po datu konání první zkoušky. 2. V případě, že uchazeč u zkoušky neprospěl opakovaně, může podat přihlášku nejdříve za 1 rok po datu konání předcházející neúspěšné opravné zkoušky. ČI. 7 Časová platnost osvědčení Platnost osvědčení je 4 soky od data vykonání zkoušky. Čl. 8 Přechodné ustanovení Po dobu jednoho roku od nabytí účinnosti této vyhlášky platí následující odchylná ustanovení: a) Zkouška se skládá před zkušební komisí pouze formou písemného testu z předmětů místopis území hlavního města Prahy a ustanovení právních předpisů. Písemný test obsahuje po dvaceti otázkách z obou předmětů. Vyplněné testy odevzdají uchazeči nejpozději za 90 minut od zahájení písemné části zkoušky. Hodnocení písemného testu se provádí bodovým ohodnocením zkušebních otázek jednotlivých předmětů. Uchazeč v písemném testu prospěl, jestliže dosáhl nejméně 80% dosažitelného bodového hodnocení z každého předmětu. b) Platnost osvědčení se stanoví podle celkového dosaženého bodového hodnocení výsledků písemného testu. Pro hodnocení v rozsahu 1. 95 - 100 % je platnost osvědčení 4 roky 2. 90 - 94 % je platnost osvědčení 3 roky 3. 85 - 89 % je platnost osvědčení 2 roky 4. 80 - 84 °!° je platnost osvědčení 1 rok od data vykonání zkoušky. Čl. 9 Účinnost vyhlášky Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.10.1998. RNDr. Jan K o u k a I, CSc., v.r. primátor hl.m.Prahy Ing. Petr Š v e c náměstek primátora hl.m.Prahy

Sekce: Novinky   |   Tisk   |   Poslat článek známému